Ukrajina se nachází ve východní části Evropy. Druhá největší země Evropy na východě hraničí s Ruskem, na severu s Běloruskem, na západě s Polskem a Slovenskem a na jihu s Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem. Ukrajina se rozkládá v severozápadní části východoevropských nížin a na malé části Karpat a Krymských hor, a na jihu je obklopena Černým a Azovským mořem.

Hlavní město: Kyjev

Rozloha: 603 628 km²

Počet obyvatel: 44,03 mil. obyvatel (2017); hustota osídlení 77 obyvatel na 1 km²

Oficiální jazyk: ukrajinština

Měna: Ukrajinská hřivna (UAH)

Využití plochy: 58 % orná půda, 13 % pastviny, 18 % lesy, 11 % ostatní

Střední délka života: muži 60,62 let; ženy 71,96 let

Národnostní složení: Ukrajinci 73,5 %, Rusové 21 %, Bělorusové 0,8 %, Židé 0,7 %, ostatní 4 %

Závažný problém představuje velké množství přesídlenců, tedy lidí, kteří museli kvůli bojům s Ruskem podporovaným separatisty opustit své domovy na východě země. K 10. říjnu 2016 evidovalo ukrajinské Ministerstvo sociálních věcí na 1,7 milionu vnitřních uprchlíků. Ostatní Ukrajinci o nich vědí, stýkají se s nimi a často svým krajanům pomáhají.

Nestabilita, špatné ekonomické vyhlídky a válečný konflikt vedou k tomu, že řada Ukrajinců chce zemi opustit.

Na Ukrajině je korupce jedním z nejzávažnějších problémů ve vzdělávání. Obrovský počet pedagogů vyžaduje peníze za absolvování testů a zkoušek, a to bez ohledu na to, zda se student daný předmět učí nebo ne. Velmi často je to zřejmé už na začátku semestru, takže studenti, kteří vědí, že učitel bude požadovat peníze za absolvování předmětu, se na něj vědomě nebudou připravovat. V řadě případů učitel dokonce vůbec nedochází do třídy. Existují i takové případy, kdy studenti pracují a ve škole se objeví pouze ve zkouškovém období, zaplatí peníze mimo jiné za vypracované ročníkové a diplomové práce a získají diplom. A pak tito „absolventi“ pod rouškou odborníků pracují v elektrárnách, v nemocnicích…

Korupce ve vysokoškolském vzdělávání je jedním z hlavních důvodů, proč ukrajinští studenti dávají přednost studiu v zahraničí.

Bezmála čtyři miliony lidí žijících na východě Ukrajiny nemají přístup k zdravotní péči. Nemocnice a polikliniky se často stávají terčem ostřelování. Ve stovkách zdravotnických zařízení chybí vybavení a léky. Zdravotnický personál žije ve strachu, bojí se, že se dostane pod palbu, mnozí zemi opouštějí. Ředitelé nemocnic uvádějí, že mají katastrofální nedostatek léků.

Korupce se nevyhýbá ani lékařským univerzitám, ty jsou jedny z nejvíce zkorumpovaných. Studenti prestižní Kyjevské národní lékařské univerzity přiznávají, že úplatky jsou běžnou praxí (navíc vyučující tuto skutečnost vědí, ale nijak proti tomu nebojují). Odhaduje se, že koupě jednoho zkouškového období vyjde na 4 až 6 tisíc hřiven. Pro zahraniční studenty se cena pohybuje mnohonásobně výše. Aktivisté upozorňují na to, že po událostech na Majdanu je korupce zcela běžná, protože úředníci se už ničeho nebojí. Na druhou stranu toto neznamená, že by na Ukrajině nepůsobili žádní mladí kvalitní lékaři.

Na Ukrajině mají lékaři a zdravotní sestry velmi nízký plat. Někdy si uklízečky vydělají mnohem víc. Ukrajinští lékaři tak proto chtějí pracovat v zahraničí, kde mají jistotu společenského uznání a dostatek financí.

Většina území Ukrajiny disponuje kvalitní a úrodnou černozemí, která představuje 30 % světových zásob. Obděláváno je 57 % půdy. V současné době drží Ukrajina světové prvenství v exportu slunečnicového oleje a ječmene.

Na Ukrajině převládá pravoslavné náboženství, v západních oblastech katolické, konkrétně řeckokatolické a římskokatolické.

Dlouhodobě přetrvávající hospodářské problémy vyvrcholily v roce 2014 v souvislosti s Majdanem. To pochopitelně nezůstalo bez následků pro sociální situaci obyvatelstva. K příčinám krize patří mezinárodněpolitické postavení země, která se ocitla v konfliktu s Ruskem, svým dřívějším spojencem a obchodním partnerem. Nestabilita následně způsobila odliv zahraničních investic. Na ukrajinskou ekonomiku i na životní úroveň běžných Ukrajinců dopadly také reformy prováděné na základě požadavků mezinárodních finančních institucí.

Podle ukrajinského statistického úřadu se průměrná mzda na Ukrajině v průběhu roku 2016 pohybovala kolem 5 000 UAH (o něco méně než 5 000 Kč) a byla tak velmi nízká i ve srovnání s dalšími postsovětskými zeměmi. Míra chudoby na Ukrajině vzrostla z 15,2 % v roce 2014 na 22,2 % v roce 2015.

Na konci listopadu 2013 se ukrajinská vláda rozhodla pozastavit proces podpisu asociační smlouvy mezi Ukrajinou a Evropskou Unií. V několika městech, především na západě a v centrálních oblastech, to vyvolalo protesty obyvatelstva. Demonstrace ale nebyly příliš masové, protestů se zúčastnilo několik stovek až tisíc lidí, převážně studentů. Do konce měsíce protesty prakticky zanikly, i když na několika náměstích v největších městech Ukrajiny zůstávali lidé přes noc. Kolem čtvrté hodiny ráno v noci z 29. na 30. listopadu na hlavním náměstí v Kyjevě (Majdan Nezaležnosti) zasáhly zvláštní jednotky „Berkut“ proti stovce pokojně protestujících studentů. Většina aktivistů se ukryla v nedalekém klášteře.

Během následujících dnů propukly v Kyjevě masové protesty – podle tehdejších odhadů policie se v centru ukrajinské metropole shromáždilo kolem 600 tisíc protestujících. Jejich hlavním požadavkem bylo potrestání viníků nočního zásahu proti studentům. Dav lidí vtrhl na Majdan, kde postavil barikády a stany.

Situace se vyostřila v polovině ledna 2014. Dne 16. ledna ukrajinský parlament odhlasoval tzv. „diktátorské zákony“ a hned další den je ukrajinský prezident Viktor Janukovyč podepsal. Tato legislativní iniciativa fakticky znamenala, že jakýkoli protest je v zemi protizákonný.

Následovaly srážky mezi policií a demonstranty. Potyčky vyvrcholily ve dnech 18.–20. února 2014. Vláda vyhlásila antiteroristickou operaci a ozbrojené složky zaútočily na protestující. Kromě „Berkutu“ byla prokázána i účast odstřelovačů. Počet obětí přesáhl stovku.

Krátce nato prezident Janukovyč uprchl do města Rostov na Donu na území Ruské federace. Parlament ústavní většinou odhlasoval sesazení Viktora Janukovyče z funkce prezidenta, prozatímní hlavou státu se stal opoziční politik Oleksandr Turčynov.

Události na Majdanu vyvolaly v zemi politickou krizi. Období turbulencí využilo na jaře 2014 Rusko k okupaci poloostrova Krym a k rozpoutání války v Donbasu na východě Ukrajiny. Proti kyjevské vládě bojují v regionu proruští separatisté. Boje si už vyžádaly na 10 000 obětí.

Válka na východě Ukrajiny pokračuje, byly podepsány minské protokoly, které měly zajistit vyřešení složité geopolitické situace, ale zatím se tak nestalo. Intenzita bojů se snížila, ale stále jsou běžnou součástí života řady Ukrajinců.